filozofi.sk

Filozofia 78(4)

Časopis Filozofia vychádzajúci pod Filozofickým ústavom SAV, v. v. i. venoval svoje štvrté tohtoročné číslo téme hanby v antickom myslení. V úvode čísla vás jednotlivými príspevkami i vstupom do témy prevedie Ulrich Wollner. Prezrite si zoznam príspevkov: Na úvod Nové šaty a iné premeny časopisu| František Gahér Hanba v antickom myslení a filozofii| Ulrich Wollner Benjamin West: The Expulsion of Adam and Eve from Paradise (1791) State Why Did Theognis Not Leave Respect and Retribution in His “Hope Elegy”?| Matúš Porubjak Hanba, zázračný prsteň a Platónov Sokrates| Jaroslav Cepko Funkcie hanby v Kalliklovej „otváracej reči“ (Gorg. 482c4 – 486d1)| Ulrich Wollner Sókratovsko-platónský praktický redukcionismus| Josef Moural Beyond Concept: Derrida and Levinas on Metaphor| Alžbeta Kuchtová Knižné recenzie JOHN SELLARS: Lessons in Stoicism: What Ancient Philosophers Teach Us about How to Live| Dominik Novosád ANDREJ KALAŠ, VLADISLAV SUVÁK: Diónove reči o Diogenovi| David Kurák ZUZANA ZELINOVÁ, ANDREJ KALAŠ: Hesiodov svet vo veršoch| Katarína Rajtíková Neprehliadnite tiež predošlé čísla časopisu Filozofia: Filozofia 78(3) • 27. marca 2023 • 2023, Časopisy Filozofia 78(2) • 26. februára 2023 • 2023, Časopisy Filozofia 78(1) • 24. januára 2023 • 2023, Časopisy

Ludwig Wittgenstein — O filosofii psychologie

Pavel Mervart vydáva preklad Ondřeja Berana a Jana Kolářa Wittgensteinových povojnových zápiskov pod názvom O filosofii psychologie.  Wittgensteinovy poválečné zápisky o filosofii psychologie představují relativně málo známý (s výjimkou dílčího výboru z těchto textů, z něhož vznikl 2. díl Filosofických zkoumání), ale rozsáhlý a pozoruhodný materiál. Autor v nich do značné míry opouští soustředění na jazyk a význam jako téma a metodu jazykových her, které charakterizovaly „klasický“ tvar jeho pozdní filosofie (jak ji známe z 1. dílu Filosofických zkoumání nebo z Modré a hnědé knihy), a přesouvá se k pojmům specificky psychologické povahy a do blízkosti zkoumání fenomenologických. Klade si otázky, co vstupuje do procesů našeho vnímání a vidění, otázky po povaze toho, co nazýváme duševními stavy či emocemi, a zvláště otázky po vztahu mezi těmito psychologickými fenomény a tím, co chápeme jako jejich „vnější“ projev či vyjádření. Ve své filosofii psychologie Wittgenstein také dopodrobna zkoumá problém „aspektového vidění“ na příkladu řady schematických obrázků, stejnou měrou osvětlujících jako kuriózních, mezi nimiž čelné postavení zaujímá ikonická figura „kachnozajíce“. Díky typicky wittgensteinovské aforistické stylistice, téměř nevyužívající technických či odborných termínů, přitom však hutné až kryptické, představují tyto poznámky filosoficky náročnou četbu, která je zároveň netriviálním estetickým zážitkem. Wittgensteinovy úvahy o filosofii psychologie byly klíčovým inspiračním zdrojem významných děl poválečné filosofie jednání (např. pojednání G. E. M. Anscombe Úmysl), etiky (práce Cory Diamond, Petera Winche či Stanleyho Cavella) či filosofie mysli (autorů jako Norman Malcolm či Peter Hacker). Překlad úplného souboru těchto zápisků vzniklých v letech 1946–1951 podstatným způsobem doplňuje obraz Wittgensteinova poválečného díla, v českých překladech dosud zastoupeného menšími sbírkami poznámek O jistotě a O barvách. Ludwig Wittgenstein (1889 – 1951) Knihu nájdete v slovenských kníhkupectvách, napríklad na tomto linku. Český a slovenský čitateľ má k dispozícii tieto preklady Wittgensteinových textov: Filosofická zkoumání (1931/2019) Filozofické skúmania (1979) Filosofické poznámky (2016) Modrá a hnědá kniha (2006) Modrá a Hnedá kniha (2002) Denníky 1914-1916 (2005) O istote (2006) Poznámky o barvách (2010) Rozličné poznámky (1977/2021) Tractatus logico – philosophicus (2003)

Platón — Slavnost

V českom vydavateľstve Dybbuk vychádza v edícii stoae Platónov dialóg Symposion, v českom preklade Viktora Zavřela pod názvom Slavnost. Prečítajte si anotáciu knihy: Název tohoto Platónova dialogu v řečtině zní Symposion, což lze také přeložit jako „pitka“ či „pití“. V řecké kultuře však společné pití ne­označovalo událost, jak si ji představujeme a vykonáváme dnes. Byla to zábava, jejíž součástí sice bylo popíjení vína, ale měla i jistý obřadní a slavnostní charakter. Tento dialog pak je oslavou moci a síly opomíjeného boha Eróta. Text sestává ze sedmi řečí, z nichž každá má svá specifika, svůj vlastní styl a strukturu. Bez nadsázky lze též říci, že autor každé z nich má určitý psychologický profil. Jednotlivé řeči se samozřejmě různí i z hlediska obsahu a též z hlediska volby jazykového stylu je kupříkladu řeč lékaře Eryximacha strohá, vědecká, bez uměleckých příkras, oproti tomu řeč dramatika Agathóna oplývá celou řadou uměleckých prostředků, přičemž však není tak myšlenkově obsáhlá jako některé řeči předchozí. Platón (428/427 – 348/347 pred n. l.) Knihu môžete nájsť v slovenských kníhkupectvách, napríklad na tomto linku.

Roger Scruton — Boží tvář

V českom vydavateľstve Dauphin vychádza preklad Romana Tadiča, knihy anglického filozofa Rogera Scrutona, pod názvom Boží tvář. Ide o cyklus prednášok nesúcich meno lorda Gifforda, ktoré predniesol na Univerzite St. Andrews v roku 2010 na tému hľadania Boha v ateistickom svete. [1] Roger Scruton (1944 – 2020) Knihu nájdete v slovenských kníhkupectvách, napr. na tomto linku.

Karl Jaspers — Svetodejinné osobnosti

Vo vydavateľstve Petrus vychádza nový preklad Patrície Elexovej: Karl Jaspers — Svetodejinné osobnosti, s podnázvom Sokrates, Buddha, Konfucius, Ježiš. Prečítajte si anotáciu knihy: Hoci možno váhať, či ich vôbec nazvať filozofmi, predsa podnietili vznik a vývoj mohutných filozofických myšlienkových hnutí. Ich trvalé pôsobenie neustáva ani po tisícročiach a ich odkaz je mimoriadne aktuálny aj dnes, v dobe globálnych otrasov ľudskej civilizácie, ktorá je zároveň dobou hľadania záchytných nosných bodov ľudského života.  Karl Jaspers (1883 – 1969) Kníhu môžete nájsť v slovenských kníhkupectvách, napr. na tomto linku.

Ostium 1/2023

Internetový časopis pre humanitné vedy Ostium vydal svoje prvé tohtoročné a zároveň špeciálne číslo, ktoré je venované francúzskému filozofovi Paulovi Ricœurovi. Časopis prináša dvanásť štúdií od zahraničných autorov, dve recenzie a úvodník. Prezrite si ich zoznam:  Úvodník Úvodník| Maria Cristina Clorinda Vendra a Paolo Furia Štúdie Le problème herméneutique de l’autonomie dans l’eidétique de la volonté chez Paul Ricœur| Emanuele Curcio Voyage as an Archaic Metaphor in Ricoeurian Hermeneutics| Güncel Őnkal, Deniz Kanay Rendre autonome à partir de Ricœur| Jean-Paul Nicolaï On the “Pathic” Dimension of Narrative Autonomy| Silvia Pierosara Mediterranean autonomy: relational, narrative and careful| Lydia Feito, Agustín Domingo Moratalla, Tomás Domingo Moratalla Ethical And Moral Autonomy With Regard To Living And To Dying| Nel Van Den Haak Paul Ricoeur and the Challenges of Autonomy while Dying| Brad DeFord Semantic autonomy and historical representation| Marco Sechi Metaphor and the problem of reference: a perspective on Ricoeur’s semantic model of autonomy| Sara Rocca Forgetting / Violence: Politics, Law, and Unbeing in Arendt, Ricoeur, & Benjamin| Paul Custer Les nouvelles frontières de la responsabilité : réconnaissance et justice chez Ricoeur| Gianluca Ronca Mémoire, conscience et pardon : dialogues entre le philosophique et le théologique chez Paul Ricœur| René Dentz «An omnipotent stepping back». Paul Ricoeur between narcissism, passivity and grace| Giulia Zaccaro Recenzie Mladý, subverzívny a (pri)široký pohľad na filozofiu| Marcel Šedo Zabudnutý furlanský mlynár| Juraj Dragášek Paul Ricœur (1913 – 2005) bol francúzsky filozof, známy predovšetkým skombinovaním fenomenologickej deskripcie s hermeneutikou. Možno ho zaradiť do tej tradície, ktorú tvoria ďalší významní hermeneutickí filozofi, ako je Heidegger, Gadamer a Marcel. V roku 2000 bol ocenený Cenou Kyoto v umení a filozofii kvôli “revolucionizácii metód hermeneutickej fenomenológie, rozšírením štúdia textovej interpretácie zahrnutím širokých, no zároveň konkrétnych sfér mytológie, biblickej exegézy, psychoanalýzy, teórie metafory a naratívnej teórie”. [1, 2]    Neprehliadnite tiež minuloročné čísla časopisu Ostium: Ostium 4/2022 • 4. januára 2023 • 2022, Časopisy Ostium 3/2022 • 13. októbra 2022 • 2022, Časopisy Ostium 2/2022 • 30. júla 2022 • 2022, Časopisy Ostium 1/2022 • 11. apríla 2022 • 2022, Časopisy

Obraz človeka a vesmíru: Interdisciplinárne perspektívy a výzvy

Katedra filozofie a dejín filozofie UK v Bratislave pripravuje medzinárodnú konferenciu pod názvom Obraz človeka a vesmíru: Interdisciplinárne perspektívy a výzvy, ktorá je súčasťou realizovaného medzifakultného projektu. Udalosť sa uskutoční 31. marca 2023 vo Vedeckom parku UK v Bratislave. 

Issues on the (im)possible (I)X

Slovenská metafyzická spoločnosť [Slovak Metaphysical Society] organizuje výročnú konferenciu Issues on the (im)possible (I)X, ktorá sa uskutoční 7. a 8. júna v Bratislave. Konferenciu budú hosťovať: Sondra Bacharach (Victoria University of Wellington, New Zealand) John Divers (Trinity College Dublin, Ireland) Marie Duží (Technical University of Ostrava, Czech Republic) Graham Priest (The City University of New York, The United States) David Shoemaker (Cornell University, The United States) Konferencia prebieha v angličtine. Prečítajte si konferenčné pokyny: We invite submissions for a 30-minute presentation, discussion excluded. The conference focuses on analytic philosophy. The areas of interest include, but are not limited to modal metaphysics, metaphysics of art and fiction, hyperintensionality, metaphysics of responsibility and agency, modal epistemology, and metaontology. We encourage submissions related to the themes of the project Pavel Tichý on Individuals, Roles, and God (www.tichyproject.com). An abstract of approximately 500 words should be prepared for blind review and include a cover page with the full name, institution, and contact information. Abstracts can be submitted in pdf or doc(x) and should be sent to impossible@savba.sk.

Filozofia 78(3)

Nové číslo Filozofie prináša päť statí, tri knižné recenzie a jeden report z vedeckého života. Prehliadnite si zoznam príspevkov: State Relativistické skúmanie sémantickej informácie| Dominik Sadloň Robustní poskytování důvodů vs. pouhé spouštění důvodů: Případ žádosti| Jana Kokešová Philosophy of Historiography and the Potential of History Education| David Černín „Nesvobodná vůle je mytologie“: Nietzsche a Kant| Ondřej Sikora Když vlády jednají v rozporu s tím, k čemu se hlásí: Případ klimatické akrasie| Petr Urban, Dan Swain Odilon Redon: Eye-Balloon (1878) Knižné recenzie MAREK BANKOWICZ: Masarykova teorie demokracie| Martin Foltin FRANTIŠEK NOVOSÁD: Filozofia vo víre dejín: Vlny, cykly, formácie| Peter Daubner JAN SVOBODA, MAREK HRUBEC, ALBERT KASANDA: Africká filosofie společnosti: Vývojová perspektiva| Vasil Gluchman Z vedeckého života Konferencia pri príležitosti 100. výročia katedry filozofie a dejín filozofie, Filozofická fakulta Univerzity Komenského v Bratislave| Martin Foltin

I. R. Vajdová — Idea nevědomí. Filosofické kořeny psychologie C. G. Junga

V českom vydavateľstve Vyšehrad vychádza dielo filozofky Ivany Ryšky Vajdovej pod názvom Idea nevědomí, ktoré sa venuje skúmaniu filozofických základov pojmu nevedomia a ranému dielu zakladateľa analytickej psychológie, C. G. Junga.  Prečítajte si anotáciu knihy: C. G. Jung (1875–1961) patří k nejvýznamnějším psychologům 20. století a jeho dílo se i dnes po zásluze těší velkému zájmu. Kniha odkrývá tu stránku jeho díla, která v českém prostředí zůstává téměř neznámá. Ukazuje, jakým způsobem byl C. G. Jung při tvorbě svých klíčových psychologických konceptů ovlivněn filosofickými myšlenkami (zejména Kantem, Schopenhauerem, Leibnizem a Carusem) a jak tito myslitelé předurčili jeho ústřední pojem nevědomí a s ním související pojmy jako archetyp, individuace či libido. Kniha je hlubokou sondou do základů Jungova přemýšlení o povaze psyché, ale i do jeho snah nalézt odpovědi na obecnější otázky, které si pokládal již jako mladý student. Nahlédneme tak i do nejranějších Jungových přednášek, kde můžeme poprvé sledovat nejen jeho vlastní myšlení, ale i vlivy, které ho po celý život utvářely.   Mgr. Ivana Ryška Vajdová, PhD. (* 1985) se zabývá filosofickými a psychologickými otázkami lidské přirozenosti a dějinami psychologických teorií s důrazem na první polovinu 20. století. V centru její pozornosti stojí zejména osobnost C. G. Junga. Absolvovala řadu zahraničních studijních pobytů včetně stáže na University College London u profesora Sonu Shamdasaniho, překladatele Jungovy Červené knihy a spoluzakladatele Philemon Foundation, která spravuje a publikuje Jungovu literární pozůstalost. Slovenský a český čitateľ sa teší z týchto prekladov diela Carla Gustava Junga: Aion (1951)Analytická psychologie – její teorie a praxe (1925)Aspekty mužství (1989)Červená kniha (2009)Cesta archetypu (1980)Člověk a duše (1971)Člověk a jeho symboly (1964)Duch Merkurius (1982)Duše moderního člověka (1931)Kundaliní jóga a hlubinná psychologie (1996)Mandaly (1972)Moderní mýtus (1958)Mysterium Coniunctionis I. (1956)Mysterium Coniunctionis II.Mysterium Coniunctionis III. Knihu I. R. Vajdovej Idea nevědomí si môžete zakúpiť v slovenských a českých kníhkupectvách, napr. kliknutím na tento odkaz.   Ak vás kniha zaujala, neprehliadnite tiež kapitolu od rovnakej autorky, pod názvom On the Brink of the Expressible: Adolf Portmann Meets Carl Gustav Jung on Eranos Ground v zbierke Adolf Portmann (2021). Odpověď na Jóba (1952)Paracelsica (1942)Příroda a duše (1952)Přítomnost a budoucnost (1958)Psychologické typy (1921)Psychoterapeutická praxeSlova duše (1995)Sto dopisů (1974)Tajemno na obzoru (1992)Tajemství zlatého květu (1971)Trickster – Mýtus o Šibalovi (1972)Věda o mytologii (1951)Výbor z díla I. (1984)Výbor z díla II. (1984)Výbor z díla III. (1988)Výbor z díla IV. (1937)Výbor z díla IX. (1985)Výbor z díla V. (1991)Výbor z díla VI. (1937)Výbor z díla VII. (1985)Výbor z díla VIII. (1985)Vývoj osobnosti