filozofi.sk

Philosophy Day 2023

V poradí už ôsmy ročník filozofického festivalu Philosophy Day 2023 prinesie bohatý program prednášok, workshopov a textových seminárov, ktoré zjednocuje téma “svet ako fenomén”. Verejnosť i filozofi sa môžu tešiť na paralelne prebiehajúci program na štyroch stanovištiach. Festival koordinuje OZ Atény nad Torysou a uskutoční sa v prešovskej Christianii 16. novembra 2023 pri príležitosti Svetového dňa filozofie UNESCO. Web Facebook Termín konania:  16. november 2023 Christiania Hlavná 105 Prešov Program filozofického festivalu Philosophy Day 2023 Anotácia ôsmeho ročníka festivalu Philosophy Day Ľudská existencia je neustále poznačovaná rôznymi svetmi. Všetci si vytvárame svoju realitu, ktorej finálna podoba závisí od nášho vzťahu k svetu, ktorého sme súčasťou. A pritom takmer nikdy nie sme súčasťou len jedného sveta. Žijeme vo svete civilizovanom, poznávame svet prírodný, tvoríme pravidlá virtuálnych svetov, predstavujeme si svety možné: človek a jeho svet boli odjakživa nerozlučnou dvojicou. Pravda, filozofia sa k svetu stavia často podozrievavo a už tisícročia sa usiluje dokázať, že nejaký vôbec existuje. Okrem toho nám však ponúka tiež cenné perspektívy, pojmy a teórie umožňujúce jedinečne uchopiť bohatstvo a krásu tohto najpozoruhodnejšieho fenoménu. A práve niektoré z týchto pohľadov a koncepcií si bližšie predstavíme na v poradí už ôsmom ročníku filozofického festivalu Philosophy Day, ktorý bude celý venovaný téme „Svet ako fenomén“. Philosophy Day 2023 sa uskutoční 16. novembra 2023 – v deň, kedy si pripomíname Svetový deň filozofie UNESCO – od rána do neskorej noci v prešovskej Christianii. Bohatý program budú tvoriť prednášky, workshopy a textové semináre pod vedením slovenských a zahraničných filozofov a humanitných vedcov, ako aj sprievodné umelecké a iné kultúrne podujatia. Široká paleta otázok, ktorú filozofický problém sveta vyvoláva, bude na festivale zastúpená v témach prírody a kozmu, myslenia, daru, hodnôt, Boha, spánku, psychickej reality, umelej inteligencie a množstve ďalších. Festival je otvorený širokej verejnosti, osobitne študentom stredných a vysokých škôl, laikom so záujmom o filozofickú reflexiu a vstup na podujatie je bezplatný. Cieľom podujatia je prinášať filozofiu do verejného priestoru v uvoľnenej a neformálnej intelektuálnej atmosfére, čím sa usiluje jednak obrátiť pozornosť verejnosti na bohatstvo filozofického kultúrneho dedičstva, no tiež podnietiť rozvoj kritických, analytických a iných mentálnych schopností jednotlivcov a realizovať filozofiu spoločne s nimi ako živú kultúru. Realizáciu festivalu z verejných zdrojov podporili Fond na podporu umenia a mesto Prešov. Organizáciu koordinuje občianske združenie Atény nad Torysou v spolupráci s Filozofickým ústavom SAV, v. v. i., Slovenským filozofickým združením pri SAV, Společností pro filosofickou antropologii, Filozofickým klubom NOUS, prešovským Artforom a ďalšími partnermi.

Simone Weilová — Zakorenenosť

Vydavateľstvo Európa predstavuje posledný text známej francúzskej filozofky Simone Weilovej pod názvom Zakorenenosť v preklade Andreja Záthureckého. Kniha vychádza v edícii Sophia Perennis. Francúzsku filozofku, mystičku, odborársku aktivistku Simone Weilovú (1909-1943), ktorej celým dielom preniká túžba po „poznaní celou dušou“, označil Albert Camus za „jediného veľkého ducha našej doby“. Filozofia podľa nej „nenapreduje, nevyvíja sa“, to, čo je v nej najpodstatnejšie, je jednota a totožnosť skutočnej múdrosti naprieč časom, čiže dotyk s večnosťou.  Simone Weilová (© Britannica) Preto Weilová môže odmietnuť konceptuálne systematizácie, v ktorých sa skrýva totalitárna a napokon celkom imaginárna ambícia racionality na obsiahnutie celej Skutočnosti. Zakorenenosť, jeden z dvoch najvýznamnejších a zároveň posledný autorkin text, ostal pre jej smrť nedokončený. Ako pri mnohých Weilovej textoch dejinné a politické udalosti slúžia autorke ako východisko a matéria pre filozofickú reflexiu. Z tohto hlbokého, inšpiratívneho diela presvitá Weilovej snaha poskytnúť tým, ktorí budú riadiť povojnovú obnovu Francúzska a určovať jeho ďalšie smerovanie, zreteľné, ušľachtilé a hrubou silou nepoškvrnené kritériá pre vedenie ich pôsobenia. Ich zvrchovanou korunou je pre autorku Boh v zmysle platónskeho Dobra, ktoré jediné môže byť hlavným regulatívom skutočne ľudskej spoločnosti a súčasne predstavuje horizont pre naplnenie a prekročenie individuálnej ľudskej existencie. [zdroj] Knihu nájdete vo všetkých bežných kníhkupectvách na Slovensku a v eshopoch, alebo na webe vydavateľstva.

Filozofia 78(7)

Vychádza ôsme číslo slovenského časopisu Filozofia a na svojich sto stranách ponúka päť statí, knižnú recenziu, report z vedeckého života a úvodník. Prezrite si zoznam týchto príspevkov. Na úvod Martin Buber: A Centenary of the Philosophy of Dialogue | Michal Bizoň State The Sanctification of the Everyday | Paul Mendes-Flohr  A Strange Homology: Buber’s and Jünger’s Descriptions of the Fighting Individual | Peter Šajda  Buber on Responsibility | Michal Bizoň  Through Communication to the Community: The Political Implications of Martin Buber’s Philosophy of Art | Jan Motal Martin Buber (1878 – 1965) Jedaji ha-Pnini: Mixis jako nezbytná podmínka pro přijetí formy a teorie emergence | Hana Budíková Recenzné štúdie Hierarchy in Society, and What About Nature? | Alžbeta Kuchtová Z vedeckého života Mladá filozofia 2023: XVIII. ročník medzinárodnej konferencie doktorandov a mladých vedeckých pracovníkov| Natália Tarnóczyová Neprehliadnite tiež predošlé tohtoročné čísla časopisu Filozofia: Filozofia 78(6) Filozofia 78(6) • 14. júna 2023 • 2023, Časopisy Filozofia 78(5) Filozofia 78(5) • 14. júna 2023 • 2023, Časopisy Filozofia 78(4) Filozofia 78(4) • 24. apríla 2023 • 2023, Časopisy Filozofia 78(3) Filozofia 78(3) • 27. marca 2023 • 2023, Časopisy Filozofia 78(2) Filozofia 78(2) • 26. februára 2023 • 2023, Časopisy Filozofia 78(1) Filozofia 78(1) • 24. januára 2023 • 2023, Časopisy

Studia Philosophica Kantiana 12(1)

Tohtoročné číslo slovenského filozofického časopisu Studia Philosophica Kantiana prináša štyri štúdie a jednu recenziu. Číslo otvára editoriál Sandry Zákutnej. Prezrite si jeho obsah: Štúdie Classical and Coherent Truth in Kant| Jarosław Rolewski The Question of the Limits of Cognition in Kant’s Philosophy| Edvardas Rimkus Patočkova reflexia Herderovej filozofie dejín na pozadí osvietenstva a Kantovej filozofie| Róbert Stojka Kantova morálna výchova a jej odkaz pre 21. storočie| Andrea Miškocová Immanuel Kant (1724 – 1804) Recenzia   Müller, Nico Dario: Kantianism for Animals. A Radical Kantian Animal Ethic| Katarína Komenská   Neprehliadnite tiež minuloročné číslo časopisu Studia Philosophica Kantiana: Studia Philosophica Kantiana 11(1) Studia Philosophica Kantiana 11(1) • 13. októbra 2022 • 2022, Časopisy

Ostium 2/2023

Druhé tohtoročné číslo internetového časopisu pre humanitné vedy Ostium prináša až trinásť originálnych štúdií a úvodnik k číslu. Prezrite si zoznam príspevkov: Úvodník Petr Kyloušek   Štúdie « Une province de la République des Lettres ? » Milieu culturel et intellectuel en Moravie à l’heure des Lumières| Jaroslav Stanovský De la dissidence esthétique au marketing littéraire : stratégies centrifuges et centripètes des romanciers suisses contemporains| Eva Voldřichová Beránková:  Milan Kundera, ou le voyage de la périphérie au centre de la littérature mondiale| Petr Kyloušek François Cadic — entre Paris et la Bretagne| Zuzana Burdová Jakub Deml et Bohuslav Reynek, auteurs en périphérie| Kateřina Segešová Une lecture topologique des ouvrages de Victor Segalen| Eszter Turai Hors centre et périphérie : La convergence littéraire dans l’univers de Vernon Subutex (2015–2017) de Virginie Despentes| Michaela Rumplíková Vie périphérique et centre fantasmé| Myriam Lépron Petit Fiston et L’écuyère d’Elzbieta : parcours de deux enfants des marges dans l’album de jeunesse contemporain| Madeleine Biegel Décentrement et polycentrisme dans l’art de Watteau| Katalin Bartha-Kovács Les degrés de topicalité : analyse pragmatique des phrases à sujet indéfini du français et du hongrois| Zuzsanna Gécseg Des camps d’internement à la Légion étrangère| Márk Palócz La participation de l’armée française (coloniale) à la libération de la métropole| Krisztián Bene

Eric Voegelin — Platón a Aristotelés

Filozoficko-dejinná štúdia nemecko-amerického politického filozofa Erica Voegelina vychádza vo vydavateľstve Oikoymenh pod názvom Platón a Aristoteles. Prečítajte si popis knihy: Tématem byl řád v lidské duši, ve společnosti a v dějinách a metodou mělo být zkoumání symbolů tohoto řádu, jak se historicky proměňovaly od starověkých orientálních civilizací po současnost. Voegelin však tento projekt záhy přerušil, protože pokládal za nutné revidovat jeho teoretická východiska; posledním svazkem uskutečňujícím původní rozvrh se tak stal svazek věnovaný Platónovi a Aristotelovi. Ten ukazuje filosofii (právě v její vrcholné fázi) jako symbolickou formu, jíž duše artikuluje pohyby kosmu a společnosti ? a především svůj vlastní pohyb mezi řádem a neuspořádaností, pravdou a nepravdou, spravedlností a nespravedlností, vzestupem a upadáním, láskou k moudrosti a láskou ke zdání a vposled mezi životem a smrtí. Eric Voegelin (1901 – 1985) Knihu si môžete zakúpiť v slovenských kníhkupectvách.

Paul Ricoeur — Fenomenologická škola

Pod vydavateľstvom Hronka vychádza preklad knihy svetoznámeho filozofa Paula Ricoeura s názvom Fenomenologická škola, ktorá pôvodne vyšla v roku 2004. Ide o zbierku vybraných textov venujúcich sa predovšetkým fenomenologickému diskurzu tzv. druhej vlny fenomenológie. Prečítajte si celý popis knihy: Zweites Buch: Phänomenologische Untersuchungen zur Konstitution), ktoré preložil a vybavil poznámkami, pričom nezabudol ani na jeho slávnu Krízu (Hua VI: Die Krisis der europäischen Wissenschaften und die transzendentale Phänomenologie. Eine Einleitung in die phänomenologische Philosophie). Rozhodne budú pre čitateľa obohacujúce osobné reflexie Ricoeura nad rôznymi kľučkami miestami až škrupulózne starostlivého Husserlovho myslenia, časový prierez jeho myšlienkami, zdanlivé protirečenia a presuny záujmu, na ktoré autor upozorňuje, hodnotenie a určenie jeho významu vo filozofickom myslení súčasnosti. Pre čitateľa môže byť obzvlášť zaujímavé svojrázne umiestnenie Husserlovho diela do kontextu celkového filozofického myslenia a náznaky fenomenológie Husserlovského štýlu predovšetkým u Immanuela Kanta. Paul Ricoeur (1913 – 2005)   Knihu si môžete zakúpiť v slovenských kníhkupectvách.