filozofi.sk

2023

Beran & Pacovská (eds.) — Wittgensteinovská etika

Českí etici, filozofi a prekladatelia Ondřej Beran a Kamila Pacovská sú editormi čerstvej publikácie pod názvom Wittgensteinovská etika, ktorá vychádza pod vydavateľstvom Pavel Mervart. Jej cieľom je takto predstaviť etické myslenie vyplývajúce z Wittgensteinovho myslenia.  Prečítajte si anotáciu knihy: Sbírka Wittgensteinovská etika si klade za cíl představit jeden z vedlejších, byť o nic méně zajímavých směrů anglosaské etiky, který navazuje na anti-teoretické, filosoficko-psychologické a platónské motivy v myšlení Ludwiga Wittgensteina. Texty v řadě ohledů rozvíjejí podobná témata jako texty představené ve sbírkách Problémy etiky I a II – zvláště pokud jde o kritiku převažujícího legalistického pojetí etiky a souvisejícího pojetí jednání a zodpovědnosti a o důraz na komplexnější morální psychologii včetně zkoumání emočních reakcí, jako jsou lítost či soucit. Zároveň přicházejí s radikálnější kritikou mainstreamové analytické metody s její oblibou schematických příkladů. Těžištěm morální hodnoty je zde vztah k druhému člověku, který je plně a jasně vnímán jako druhá lidská bytost. Ludwig Josef Johann Wittgenstein (1889 Viedeň – 1951 Cambridge) bol jedným z najvplyvnejších filozofov minulého storočia. Ovplyvnil predovšetkým analytickú filozofiu, filozofiu jazyka a neskorších logických pozitivistov.  Filozofické dielo: Tractatus Logico-Philosophicus (1922)Philosophische Untersuchungen (1953) The Blue and Brown Books (1958)On Certainity (1969)Vermischte Bemerkungen (1970)a ďalšie… Zbierku Wittgensteinovská etika si môžete zakúpiť aj v slovenských kníhkupectvách.

Weltschmerz — podcast o tom, čo trápi filozofov

Atény nad Torysou pripravujú podcast Weltschmerz — podcast o tom, čo trápi filozofov. Ide o sériu rozhovorov so slovenskými mysliteľmi o filozofii a ich práci, motivácii a trápení. Aktuálne si môžete vypočut tri epizódy prvej série tejto novinky medzi filozofickými podcastmi. Do úvodnej epizódy podcastu prijala pozvanie filozofka a etička Michaela Petrufová Joppová. Približuje v ňom pozadie svojho dlhoročného výskumu filozofie Barucha Spinozu, ktorý kulminoval v jej knižnej prvotine, to, ako spolu súvisia filozofia holandského mysliteľa 17. storočia a súčasná neuroveda, základné princípy a metódy afektívnej filozofie a ich praktické využitie, a predovšetkým to, čo ju motivovalo venovať sa filozofii. Do druhej epizódy podcastu prijala pozvanie etička a humanitárna pracovníčka Katarína Komenská. Približuje v ňom svoju cestu od štúdia anglického jazyka cez výskum filozofickej etiky až k humanitárnej a rozvojovej pomoci, vzťah problémov, ktorým sa venovala v rámci výskumu a problémov, s ktorými sa stretla v humanitárnej praxi, nadhľad, ktorý poskytuje štúdium filozoficko-etických textov, a predovšetkým to, ako môžu filozofia a etika motivovať k praktickej realizácii hodnôt. Do tretej epizódy podcastu prijal pozvanie filozofický padawan a popularizátor filozofie Jakub Betinský. Približuje v ňom svoju cestu od politických vied k filozofii a skúmaniu jazyka, pozadie vzniku a tvorby najznámejšieho filozofického podcastu na Slovensku, formy popularizácie filozofie, ktorým sa venuje (a ktoré ho inšpirujú), a predovšetkým to, čo ho fascinuje, nadchýna i otravuje na samotnej filozofickej činnosti. Epizódy podcastu Weltschmerz si môžete vypočuť aj na Youtube a ďalších platformách. Portál filozofi.sk vás bude informovať o ďalších vydaných epizódach podcastu.

Henry Sidgwick — Metódy etiky I-II

Vo filozofickom vydavateľstve Atény nad Torysou vychádza prvý slovenský preklad známeho traktátu Methods of ethics viktoriánskeho filozofa Henryho Sidgwicka, ktorý v slovenskom jazyku vychádza prvou z dvoch častí pod názvom Metódy etiky I-II.  Henry Sidgwick (1838 – 1900) bol anglický filozof morálky a ekonóm. Od roku 1859 pôsobil na univerzite Cambridge, kde v roku 1874 vzniklo jeho magnum opus Methods of ethics. Tento traktát predstavuje metaetické štúdium racionálnych metód morálky: egoizmu, inuicionizmu a utilitarizmu, ktoré podrobuje nekompromisnej a detailnej analýze. Dielo takto predstavuje jednak vhodný vstup do metaetiky, no predovšetkým ide o jedno z najsystematickejších výskumov etických prístupov. V neskoršej etickej tradícii toto dielo predstavuje bohatý zdroj kritiky klasického utilitarizmu. Traktát Methods of ethics sa do roku 1907 dočkal siedmich vydaní, ktoré predstavujú výrazné zmeny a doplnenia. Mojím cieľom v tejto práci je teda vysvetliť tak jasne a úplne, nakoľko mi to moje možnosti dovolia, odlišné metódy etiky, ktoré nachádzam ako implicitné v našom bežnom morálnom uvažovaní; poukázať na ich vzájomné vzťahy; a tam, kde sa zdajú byť v konflikte, čo najlepšie definovať problém. V rámci tejto snahy som nútený zaoberať sa úvahami, ktoré by podľa môjho názoru mali byť rozhodujúce pri určovaní prijatia prvých etických princípov, nie je však mojím primárnym zámerom stanoviť takéto princípy; a opäť, nie je mojím prvoradým cieľom ani poskytnbúť súbor praktických návodov na to, ako konať. Vo všetkých častiach som chcel udržať pozornosť čitateľa zameranú skôr na procesy než na výsledky etického myslenia, a preto som nikdy neuviedol žiadne svoje vlastné pozitívne praktické závery, okrem tých použitých na ilustráciu, a nikdy som si netrúfol dogmaticky rozhodnúť o akýchkoľvek sporných bodoch, s výnimkou prípadov, kedy sa zdá, že spor vznikol z nedostatku presnosti alebo jasnosti v definícii princípov alebo z nedostatku konzistentnosti v uvažovaní. Henry Sidgwick — Metódy etiky I-II  (Kniha I kap. I. §5)   Knihu si môžete môžete zakúpiť na stránkach vydavateľstva vo zvýhodnenej cene alebo vo všetkých bežných kníhkupectvách. Ďalšie knihy vydavateľstva Atény nad Torysou: Baruch Spinoza – Traktát o náprave intelektu • 14. novembra 2022 • 2022, Knihy, Novinky, Preklady Michaela Petrufová Joppová − Od patetiky k etike • 22. júla 2022 • 2022, Knihy, Novinky

Filozofia 78(4)

Časopis Filozofia vychádzajúci pod Filozofickým ústavom SAV, v. v. i. venoval svoje štvrté tohtoročné číslo téme hanby v antickom myslení. V úvode čísla vás jednotlivými príspevkami i vstupom do témy prevedie Ulrich Wollner. Prezrite si zoznam príspevkov: Na úvod Nové šaty a iné premeny časopisu| František Gahér Hanba v antickom myslení a filozofii| Ulrich Wollner Benjamin West: The Expulsion of Adam and Eve from Paradise (1791) State Why Did Theognis Not Leave Respect and Retribution in His “Hope Elegy”?| Matúš Porubjak Hanba, zázračný prsteň a Platónov Sokrates| Jaroslav Cepko Funkcie hanby v Kalliklovej „otváracej reči“ (Gorg. 482c4 – 486d1)| Ulrich Wollner Sókratovsko-platónský praktický redukcionismus| Josef Moural Beyond Concept: Derrida and Levinas on Metaphor| Alžbeta Kuchtová Knižné recenzie JOHN SELLARS: Lessons in Stoicism: What Ancient Philosophers Teach Us about How to Live| Dominik Novosád ANDREJ KALAŠ, VLADISLAV SUVÁK: Diónove reči o Diogenovi| David Kurák ZUZANA ZELINOVÁ, ANDREJ KALAŠ: Hesiodov svet vo veršoch| Katarína Rajtíková Neprehliadnite tiež predošlé čísla časopisu Filozofia: Filozofia 78(3) • 27. marca 2023 • 2023, Časopisy Filozofia 78(2) • 26. februára 2023 • 2023, Časopisy Filozofia 78(1) • 24. januára 2023 • 2023, Časopisy

Ludwig Wittgenstein — O filosofii psychologie

Pavel Mervart vydáva preklad Ondřeja Berana a Jana Kolářa Wittgensteinových povojnových zápiskov pod názvom O filosofii psychologie.  Wittgensteinovy poválečné zápisky o filosofii psychologie představují relativně málo známý (s výjimkou dílčího výboru z těchto textů, z něhož vznikl 2. díl Filosofických zkoumání), ale rozsáhlý a pozoruhodný materiál. Autor v nich do značné míry opouští soustředění na jazyk a význam jako téma a metodu jazykových her, které charakterizovaly „klasický“ tvar jeho pozdní filosofie (jak ji známe z 1. dílu Filosofických zkoumání nebo z Modré a hnědé knihy), a přesouvá se k pojmům specificky psychologické povahy a do blízkosti zkoumání fenomenologických. Klade si otázky, co vstupuje do procesů našeho vnímání a vidění, otázky po povaze toho, co nazýváme duševními stavy či emocemi, a zvláště otázky po vztahu mezi těmito psychologickými fenomény a tím, co chápeme jako jejich „vnější“ projev či vyjádření. Ve své filosofii psychologie Wittgenstein také dopodrobna zkoumá problém „aspektového vidění“ na příkladu řady schematických obrázků, stejnou měrou osvětlujících jako kuriózních, mezi nimiž čelné postavení zaujímá ikonická figura „kachnozajíce“. Díky typicky wittgensteinovské aforistické stylistice, téměř nevyužívající technických či odborných termínů, přitom však hutné až kryptické, představují tyto poznámky filosoficky náročnou četbu, která je zároveň netriviálním estetickým zážitkem. Wittgensteinovy úvahy o filosofii psychologie byly klíčovým inspiračním zdrojem významných děl poválečné filosofie jednání (např. pojednání G. E. M. Anscombe Úmysl), etiky (práce Cory Diamond, Petera Winche či Stanleyho Cavella) či filosofie mysli (autorů jako Norman Malcolm či Peter Hacker). Překlad úplného souboru těchto zápisků vzniklých v letech 1946–1951 podstatným způsobem doplňuje obraz Wittgensteinova poválečného díla, v českých překladech dosud zastoupeného menšími sbírkami poznámek O jistotě a O barvách. Ludwig Wittgenstein (1889 – 1951) Knihu nájdete v slovenských kníhkupectvách, napríklad na tomto linku. Český a slovenský čitateľ má k dispozícii tieto preklady Wittgensteinových textov: Filosofická zkoumání (1931/2019) Filozofické skúmania (1979) Filosofické poznámky (2016) Modrá a hnědá kniha (2006) Modrá a Hnedá kniha (2002) Denníky 1914-1916 (2005) O istote (2006) Poznámky o barvách (2010) Rozličné poznámky (1977/2021) Tractatus logico – philosophicus (2003)

Platón — Slavnost

V českom vydavateľstve Dybbuk vychádza v edícii stoae Platónov dialóg Symposion, v českom preklade Viktora Zavřela pod názvom Slavnost. Prečítajte si anotáciu knihy: Název tohoto Platónova dialogu v řečtině zní Symposion, což lze také přeložit jako „pitka“ či „pití“. V řecké kultuře však společné pití ne­označovalo událost, jak si ji představujeme a vykonáváme dnes. Byla to zábava, jejíž součástí sice bylo popíjení vína, ale měla i jistý obřadní a slavnostní charakter. Tento dialog pak je oslavou moci a síly opomíjeného boha Eróta. Text sestává ze sedmi řečí, z nichž každá má svá specifika, svůj vlastní styl a strukturu. Bez nadsázky lze též říci, že autor každé z nich má určitý psychologický profil. Jednotlivé řeči se samozřejmě různí i z hlediska obsahu a též z hlediska volby jazykového stylu je kupříkladu řeč lékaře Eryximacha strohá, vědecká, bez uměleckých příkras, oproti tomu řeč dramatika Agathóna oplývá celou řadou uměleckých prostředků, přičemž však není tak myšlenkově obsáhlá jako některé řeči předchozí. Platón (428/427 – 348/347 pred n. l.) Knihu môžete nájsť v slovenských kníhkupectvách, napríklad na tomto linku.

Roger Scruton — Boží tvář

V českom vydavateľstve Dauphin vychádza preklad Romana Tadiča, knihy anglického filozofa Rogera Scrutona, pod názvom Boží tvář. Ide o cyklus prednášok nesúcich meno lorda Gifforda, ktoré predniesol na Univerzite St. Andrews v roku 2010 na tému hľadania Boha v ateistickom svete. [1] Roger Scruton (1944 – 2020) Knihu nájdete v slovenských kníhkupectvách, napr. na tomto linku.

Karl Jaspers — Svetodejinné osobnosti

Vo vydavateľstve Petrus vychádza nový preklad Patrície Elexovej: Karl Jaspers — Svetodejinné osobnosti, s podnázvom Sokrates, Buddha, Konfucius, Ježiš. Prečítajte si anotáciu knihy: Hoci možno váhať, či ich vôbec nazvať filozofmi, predsa podnietili vznik a vývoj mohutných filozofických myšlienkových hnutí. Ich trvalé pôsobenie neustáva ani po tisícročiach a ich odkaz je mimoriadne aktuálny aj dnes, v dobe globálnych otrasov ľudskej civilizácie, ktorá je zároveň dobou hľadania záchytných nosných bodov ľudského života.  Karl Jaspers (1883 – 1969) Kníhu môžete nájsť v slovenských kníhkupectvách, napr. na tomto linku.

Ostium 1/2023

Internetový časopis pre humanitné vedy Ostium vydal svoje prvé tohtoročné a zároveň špeciálne číslo, ktoré je venované francúzskému filozofovi Paulovi Ricœurovi. Časopis prináša dvanásť štúdií od zahraničných autorov, dve recenzie a úvodník. Prezrite si ich zoznam:  Úvodník Úvodník| Maria Cristina Clorinda Vendra a Paolo Furia Štúdie Le problème herméneutique de l’autonomie dans l’eidétique de la volonté chez Paul Ricœur| Emanuele Curcio Voyage as an Archaic Metaphor in Ricoeurian Hermeneutics| Güncel Őnkal, Deniz Kanay Rendre autonome à partir de Ricœur| Jean-Paul Nicolaï On the “Pathic” Dimension of Narrative Autonomy| Silvia Pierosara Mediterranean autonomy: relational, narrative and careful| Lydia Feito, Agustín Domingo Moratalla, Tomás Domingo Moratalla Ethical And Moral Autonomy With Regard To Living And To Dying| Nel Van Den Haak Paul Ricoeur and the Challenges of Autonomy while Dying| Brad DeFord Semantic autonomy and historical representation| Marco Sechi Metaphor and the problem of reference: a perspective on Ricoeur’s semantic model of autonomy| Sara Rocca Forgetting / Violence: Politics, Law, and Unbeing in Arendt, Ricoeur, & Benjamin| Paul Custer Les nouvelles frontières de la responsabilité : réconnaissance et justice chez Ricoeur| Gianluca Ronca Mémoire, conscience et pardon : dialogues entre le philosophique et le théologique chez Paul Ricœur| René Dentz «An omnipotent stepping back». Paul Ricoeur between narcissism, passivity and grace| Giulia Zaccaro Recenzie Mladý, subverzívny a (pri)široký pohľad na filozofiu| Marcel Šedo Zabudnutý furlanský mlynár| Juraj Dragášek Paul Ricœur (1913 – 2005) bol francúzsky filozof, známy predovšetkým skombinovaním fenomenologickej deskripcie s hermeneutikou. Možno ho zaradiť do tej tradície, ktorú tvoria ďalší významní hermeneutickí filozofi, ako je Heidegger, Gadamer a Marcel. V roku 2000 bol ocenený Cenou Kyoto v umení a filozofii kvôli “revolucionizácii metód hermeneutickej fenomenológie, rozšírením štúdia textovej interpretácie zahrnutím širokých, no zároveň konkrétnych sfér mytológie, biblickej exegézy, psychoanalýzy, teórie metafory a naratívnej teórie”. [1, 2]    Neprehliadnite tiež minuloročné čísla časopisu Ostium: Ostium 4/2022 • 4. januára 2023 • 2022, Časopisy Ostium 3/2022 • 13. októbra 2022 • 2022, Časopisy Ostium 2/2022 • 30. júla 2022 • 2022, Časopisy Ostium 1/2022 • 11. apríla 2022 • 2022, Časopisy

Filozofia 78(3)

Nové číslo Filozofie prináša päť statí, tri knižné recenzie a jeden report z vedeckého života. Prehliadnite si zoznam príspevkov: State Relativistické skúmanie sémantickej informácie| Dominik Sadloň Robustní poskytování důvodů vs. pouhé spouštění důvodů: Případ žádosti| Jana Kokešová Philosophy of Historiography and the Potential of History Education| David Černín „Nesvobodná vůle je mytologie“: Nietzsche a Kant| Ondřej Sikora Když vlády jednají v rozporu s tím, k čemu se hlásí: Případ klimatické akrasie| Petr Urban, Dan Swain Odilon Redon: Eye-Balloon (1878) Knižné recenzie MAREK BANKOWICZ: Masarykova teorie demokracie| Martin Foltin FRANTIŠEK NOVOSÁD: Filozofia vo víre dejín: Vlny, cykly, formácie| Peter Daubner JAN SVOBODA, MAREK HRUBEC, ALBERT KASANDA: Africká filosofie společnosti: Vývojová perspektiva| Vasil Gluchman Z vedeckého života Konferencia pri príležitosti 100. výročia katedry filozofie a dejín filozofie, Filozofická fakulta Univerzity Komenského v Bratislave| Martin Foltin