Svoje dlhoročné štúdium Adolfa Portmanna zúročuje český filozof Filip Jaroš vo svojej ďalšej knihe pod názvom Portmannova filosofická biologie a antropologie (2022), v ktorej sa venuje jeho kľúčovým filozofickým konceptom, ktoré sú reflexiou fundamentov, z ktorých čerpá skúmanie života. Prečítajte si anotáciu knihy:
Osobnost a dílo Adolfa Portmanna (1897-1982) inspiruje již několik generací českých biologických myslitelů. Po módě genetického determinismu se v dnešní teoretické biologii opět obnovuje zájem o ohledávání filosofického základu, ze kterého čerpají vědy o živém. Právě v tomto kontextu je třeba přistoupit k Portmannovu klíčovému pojmu niternosti: organismus je pochopen jako autonomně jednající aktér prožívající své okolí, nikoliv jako sofistikovaný mechanismus či výsledek darwinistických selekčních procesů. Originalita Portmannovy “bazální antropologie” pak spočívá v tom, že ačkoliv přistupuje k člověku biologickými prostředky, daří se jí vykázat jeho jedinečnost mezi ostatními organismy. Portmann je podnětným myslitelem rovněž pro filosofy, neboť názorně ukazuje, jak je možné ve spojitosti s husserlovským diktem “návratu k jevům” skloubit smyslové vnímání s erudicí empirické biologie. Živá bytost vystupuje před člověkem jako tajemství, její estetická stránka ho nakonec dovádí k uvědomění, že biologie citlivá k projevům niternosti nemůže být čistě přírodní vědou.
Adolf Portmann (1897 – 1982) bol švajčiarsky zoolog, filozof, antropológ a vrcholný predstaviteľ tzv. nemeckej autonomistickej školy v biológii.
Portmann bol evolucionista a kritizoval teistické myšlienky, no nebol striktným neodarwinistom. Nepopieral funkčný aspekt vonkajšej podoby organizmov, ale domnieval sa, že tento funkčný aspekt nie je všetkým, čo je podstatné. Portmann považoval za dôležitý a neoddeliteľný aspekt života sebaprezentáciu/sebavyjadrenie vlastného javu organizmov.
Vlastný jav je v Portmannovom poňatí to, čo je na organizme vnímateľné bez toho, aby bol poškodený, vnímateľné nielen zrakom, ale aj ďalšími zmyslami, nielen ľudskými. Vlastný jav je prejavom vnútornosti. [cs.wiki]
Z kľúčových Portmannových diel:
Podoba zvierat [Die Tiergestalt] (1948)
Biológia a duch [Biologie und Geist] (1956)
Nové cesty biológie [Neue Wege der Biologie] (1960) [dostupné v Scientia & Philosophia 7 a 8]
Mgr. Filip Jaroš, Ph.D. vyštudoval matematiku (MFF UK) a teoretickú a evolučnú biológiu (PF UK). V súčasnosti pôsobí ako odborný asistent na Katedre filozofie a společenských věd FF UHK v Hradci Králové, kde sa zaoberá najmä filozofiou a históriou biológie. Jeho špecializáciou je estetická biológia Adolfa Portmanna, evolučná etika a biosemiotika. Medzi jeho výskumné záujmy patrí tiež vzťah ľudí a mačiek a v rámci svojho pôsobenia na FF UHK sa v rámci filozofickej antropológie zaoberá rozdielom medzi človekom a zvieraťom vo všeobecnosti. [philosophyday.sk]
Výber z publikácií:
Krása a zvíře. Studie o vztahu estetických a etických hodnot zvířat (2015)
Adolf Portmann A Thinker of Self-Expressive Life (2021)
“Humanistická antropologie” Adolfa Portmanna: její recepce a role v českém neoficiálním myšlení (2022)
Portmann’s View on Anthropological Difference (2021)
Pozrite si aj videozáznam prednášky a diskusie Filipa Jaroša Adolf Portmann: člověk a jeho sebevyjádření (2020) v rámci festivalu UNESCO Philosophy Day/Night 2020:
