Knihy

Filozoficko-dejinná štúdia nemecko-amerického politického filozofa Erica Voegelina vychádza vo vydavateľstve Oikoymenh pod názvom Platón a Aristoteles. Prečítajte si popis knihy: Tématem byl řád v lidské duši, ve společnosti a v dějinách a metodou mělo být zkoumání symbolů tohoto řádu, jak se historicky proměňovaly od starověkých orientálních civilizací po současnost. Voegelin však tento projekt záhy přerušil, protože pokládal za nutné revidovat jeho teoretická východiska; posledním svazkem uskutečňujícím původní rozvrh se tak stal svazek věnovaný Platónovi a Aristotelovi. Ten ukazuje filosofii (právě v její vrcholné fázi) jako symbolickou formu, jíž duše artikuluje pohyby kosmu a společnosti ? a především svůj vlastní pohyb mezi řádem a neuspořádaností, pravdou a nepravdou, spravedlností a nespravedlností, vzestupem a upadáním, láskou k moudrosti a láskou ke zdání a vposled mezi životem a smrtí. Eric Voegelin (1901 – 1985) Knihu si môžete zakúpiť v slovenských kníhkupectvách.

Pod vydavateľstvom Hronka vychádza preklad knihy svetoznámeho filozofa Paula Ricoeura s názvom Fenomenologická škola, ktorá pôvodne vyšla v roku 2004. Ide o zbierku vybraných textov venujúcich sa predovšetkým fenomenologickému diskurzu tzv. druhej vlny fenomenológie. Prečítajte si celý popis knihy: Zweites Buch: Phänomenologische Untersuchungen zur Konstitution), ktoré preložil a vybavil poznámkami, pričom nezabudol ani na jeho slávnu Krízu (Hua VI: Die Krisis der europäischen Wissenschaften und die transzendentale Phänomenologie. Eine Einleitung in die phänomenologische Philosophie). Rozhodne budú pre čitateľa obohacujúce osobné reflexie Ricoeura nad rôznymi kľučkami miestami až škrupulózne starostlivého Husserlovho myslenia, časový prierez jeho myšlienkami, zdanlivé protirečenia a presuny záujmu, na ktoré autor upozorňuje, hodnotenie a určenie jeho významu vo filozofickom myslení súčasnosti. Pre čitateľa môže byť obzvlášť zaujímavé svojrázne umiestnenie Husserlovho diela do kontextu celkového filozofického myslenia a náznaky fenomenológie Husserlovského štýlu predovšetkým u Immanuela Kanta. Paul Ricoeur (1913 – 2005)   Knihu si môžete zakúpiť v slovenských kníhkupectvách.

Pavel Mervart vydáva preklad Ondřeja Berana a Jana Kolářa Wittgensteinových povojnových zápiskov pod názvom O filosofii psychologie.  Wittgensteinovy poválečné zápisky o filosofii psychologie představují relativně málo známý (s výjimkou dílčího výboru z těchto textů, z něhož vznikl 2. díl Filosofických zkoumání), ale rozsáhlý a pozoruhodný materiál. Autor v nich do značné míry opouští soustředění na jazyk a význam jako téma a metodu jazykových her, které charakterizovaly „klasický“ tvar jeho pozdní filosofie (jak ji známe z 1. dílu Filosofických zkoumání nebo z Modré a hnědé knihy), a přesouvá se k pojmům specificky psychologické povahy a do blízkosti zkoumání fenomenologických. Klade si otázky, co vstupuje do procesů našeho vnímání a vidění, otázky po povaze toho, co nazýváme duševními stavy či emocemi, a zvláště otázky po vztahu mezi těmito psychologickými fenomény a tím, co chápeme jako jejich „vnější“ projev či vyjádření. Ve své filosofii psychologie Wittgenstein také dopodrobna zkoumá problém „aspektového vidění“ na příkladu řady schematických obrázků, stejnou měrou osvětlujících jako kuriózních, mezi nimiž čelné postavení zaujímá ikonická figura „kachnozajíce“. Díky typicky wittgensteinovské aforistické stylistice, téměř nevyužívající technických či odborných termínů, přitom však hutné až kryptické, představují tyto poznámky filosoficky náročnou četbu, která je zároveň netriviálním estetickým zážitkem. Wittgensteinovy úvahy o filosofii psychologie byly klíčovým inspiračním zdrojem významných děl poválečné filosofie jednání (např. pojednání G. E. M. Anscombe Úmysl), etiky (práce Cory Diamond, Petera Winche či Stanleyho Cavella) či filosofie mysli (autorů jako Norman Malcolm či Peter Hacker). Překlad úplného souboru těchto zápisků vzniklých v letech 1946–1951 podstatným způsobem doplňuje obraz Wittgensteinova poválečného díla, v českých překladech dosud zastoupeného menšími sbírkami poznámek O jistotě a O barvách. Ludwig Wittgenstein (1889 – 1951) Knihu nájdete v slovenských kníhkupectvách, napríklad na tomto linku. Český a slovenský čitateľ má k dispozícii tieto preklady Wittgensteinových textov: Filosofická zkoumání (1931/2019) Filozofické skúmania (1979) Filosofické poznámky (2016) Modrá a hnědá kniha (2006) Modrá a Hnedá kniha (2002) Denníky 1914-1916 (2005) O istote (2006) Poznámky o barvách (2010) Rozličné poznámky (1977/2021) Tractatus logico – philosophicus (2003)

V českom vydavateľstve Dybbuk vychádza v edícii stoae Platónov dialóg Symposion, v českom preklade Viktora Zavřela pod názvom Slavnost. Prečítajte si anotáciu knihy: Název tohoto Platónova dialogu v řečtině zní Symposion, což lze také přeložit jako „pitka“ či „pití“. V řecké kultuře však společné pití ne­označovalo událost, jak si ji představujeme a vykonáváme dnes. Byla to zábava, jejíž součástí sice bylo popíjení vína, ale měla i jistý obřadní a slavnostní charakter. Tento dialog pak je oslavou moci a síly opomíjeného boha Eróta. Text sestává ze sedmi řečí, z nichž každá má svá specifika, svůj vlastní styl a strukturu. Bez nadsázky lze též říci, že autor každé z nich má určitý psychologický profil. Jednotlivé řeči se samozřejmě různí i z hlediska obsahu a též z hlediska volby jazykového stylu je kupříkladu řeč lékaře Eryximacha strohá, vědecká, bez uměleckých příkras, oproti tomu řeč dramatika Agathóna oplývá celou řadou uměleckých prostředků, přičemž však není tak myšlenkově obsáhlá jako některé řeči předchozí. Platón (428/427 – 348/347 pred n. l.) Knihu môžete nájsť v slovenských kníhkupectvách, napríklad na tomto linku.

V českom vydavateľstve Dauphin vychádza preklad Romana Tadiča, knihy anglického filozofa Rogera Scrutona, pod názvom Boží tvář. Ide o cyklus prednášok nesúcich meno lorda Gifforda, ktoré predniesol na Univerzite St. Andrews v roku 2010 na tému hľadania Boha v ateistickom svete. [1] Roger Scruton (1944 – 2020) Knihu nájdete v slovenských kníhkupectvách, napr. na tomto linku.

Vo vydavateľstve Petrus vychádza nový preklad Patrície Elexovej: Karl Jaspers — Svetodejinné osobnosti, s podnázvom Sokrates, Buddha, Konfucius, Ježiš. Prečítajte si anotáciu knihy: Hoci možno váhať, či ich vôbec nazvať filozofmi, predsa podnietili vznik a vývoj mohutných filozofických myšlienkových hnutí. Ich trvalé pôsobenie neustáva ani po tisícročiach a ich odkaz je mimoriadne aktuálny aj dnes, v dobe globálnych otrasov ľudskej civilizácie, ktorá je zároveň dobou hľadania záchytných nosných bodov ľudského života.  Karl Jaspers (1883 – 1969) Kníhu môžete nájsť v slovenských kníhkupectvách, napr. na tomto linku.