filozofi.sk

O portáli
Informujte nás

    Novinky

    Ludwig Wittgenstein — O filosofii psychologie

    Od / 4. apríla 2023 / 2023, Knihy, Novinky, Preklady

    Pavel Mervart vydáva preklad Ondřeja Berana a Jana Kolářa Wittgensteinových povojnových zápiskov pod názvom O filosofii psychologie.  Wittgensteinovy poválečné zápisky o filosofii psychologie představují relativně málo známý (s výjimkou dílčího výboru z těchto textů, z něhož vznikl 2. díl Filosofických zkoumání), ale rozsáhlý a pozoruhodný materiál. Autor v nich do značné míry opouští soustředění na jazyk a význam jako téma a metodu jazykových her, které charakterizovaly „klasický“ tvar jeho pozdní filosofie (jak ji známe z 1. dílu Filosofických zkoumání nebo z Modré a hnědé knihy), a přesouvá se k pojmům specificky psychologické povahy a do blízkosti zkoumání fenomenologických. Klade si otázky, co vstupuje do procesů našeho vnímání a vidění, otázky po povaze toho, co nazýváme duševními stavy či emocemi, a zvláště otázky po vztahu mezi těmito psychologickými fenomény a tím, co chápeme jako jejich „vnější“ projev či vyjádření. Ve své filosofii psychologie Wittgenstein také dopodrobna zkoumá problém „aspektového vidění“ na příkladu řady schematických obrázků, stejnou měrou osvětlujících jako kuriózních, mezi nimiž čelné postavení zaujímá ikonická figura „kachnozajíce“. Díky typicky wittgensteinovské aforistické stylistice, téměř nevyužívající technických či odborných termínů, přitom však hutné až kryptické, představují tyto poznámky filosoficky náročnou četbu, která je zároveň netriviálním estetickým zážitkem. Wittgensteinovy úvahy o filosofii psychologie byly klíčovým inspiračním zdrojem významných děl poválečné filosofie jednání (např. pojednání G. E. M. Anscombe Úmysl), etiky (práce Cory Diamond, Petera Winche či Stanleyho Cavella) či filosofie mysli (autorů jako Norman Malcolm či Peter Hacker). Překlad úplného souboru těchto zápisků vzniklých v letech 1946–1951 podstatným způsobem doplňuje obraz Wittgensteinova poválečného díla, v českých překladech dosud zastoupeného menšími sbírkami poznámek O jistotě a O barvách. Ludwig Wittgenstein (1889 – 1951) Knihu nájdete v slovenských kníhkupectvách, napríklad na tomto linku. Český a slovenský čitateľ má k dispozícii tieto preklady Wittgensteinových textov: Filosofická zkoumání (1931/2019) Filozofické skúmania (1979) Filosofické poznámky (2016) Modrá a hnědá kniha (2006) Modrá a Hnedá kniha (2002) Denníky 1914-1916 (2005) O istote (2006) Poznámky o barvách (2010) Rozličné poznámky (1977/2021) Tractatus logico – philosophicus (2003)

    Platón — Slavnost

    Od / 2. apríla 2023 / 2023, Knihy, Novinky, Preklady

    V českom vydavateľstve Dybbuk vychádza v edícii stoae Platónov dialóg Symposion, v českom preklade Viktora Zavřela pod názvom Slavnost. Prečítajte si anotáciu knihy: Název tohoto Platónova dialogu v řečtině zní Symposion, což lze také přeložit jako „pitka“ či „pití“. V řecké kultuře však společné pití ne­označovalo událost, jak si ji představujeme a vykonáváme dnes. Byla to zábava, jejíž součástí sice bylo popíjení vína, ale měla i jistý obřadní a slavnostní charakter. Tento dialog pak je oslavou moci a síly opomíjeného boha Eróta. Text sestává ze sedmi řečí, z nichž každá má svá specifika, svůj vlastní styl a strukturu. Bez nadsázky lze též říci, že autor každé z nich má určitý psychologický profil. Jednotlivé řeči se samozřejmě různí i z hlediska obsahu a též z hlediska volby jazykového stylu je kupříkladu řeč lékaře Eryximacha strohá, vědecká, bez uměleckých příkras, oproti tomu řeč dramatika Agathóna oplývá celou řadou uměleckých prostředků, přičemž však není tak myšlenkově obsáhlá jako některé řeči předchozí. Platón (428/427 – 348/347 pred n. l.) Knihu môžete nájsť v slovenských kníhkupectvách, napríklad na tomto linku.

    Roger Scruton — Boží tvář

    Od / 2. apríla 2023 / 2023, Knihy, Novinky, Preklady

    V českom vydavateľstve Dauphin vychádza preklad Romana Tadiča, knihy anglického filozofa Rogera Scrutona, pod názvom Boží tvář. Ide o cyklus prednášok nesúcich meno lorda Gifforda, ktoré predniesol na Univerzite St. Andrews v roku 2010 na tému hľadania Boha v ateistickom svete. [1] Roger Scruton (1944 – 2020) Knihu nájdete v slovenských kníhkupectvách, napr. na tomto linku.

    Karl Jaspers — Svetodejinné osobnosti

    Od / 2. apríla 2023 / 2023, Knihy, Novinky, Preklady

    Vo vydavateľstve Petrus vychádza nový preklad Patrície Elexovej: Karl Jaspers — Svetodejinné osobnosti, s podnázvom Sokrates, Buddha, Konfucius, Ježiš. Prečítajte si anotáciu knihy: Hoci možno váhať, či ich vôbec nazvať filozofmi, predsa podnietili vznik a vývoj mohutných filozofických myšlienkových hnutí. Ich trvalé pôsobenie neustáva ani po tisícročiach a ich odkaz je mimoriadne aktuálny aj dnes, v dobe globálnych otrasov ľudskej civilizácie, ktorá je zároveň dobou hľadania záchytných nosných bodov ľudského života.  Karl Jaspers (1883 – 1969) Kníhu môžete nájsť v slovenských kníhkupectvách, napr. na tomto linku.

    I. R. Vajdová — Idea nevědomí. Filosofické kořeny psychologie C. G. Junga

    Od / 22. marca 2023 / 2023, Knihy, Novinky

    V českom vydavateľstve Vyšehrad vychádza dielo filozofky Ivany Ryšky Vajdovej pod názvom Idea nevědomí, ktoré sa venuje skúmaniu filozofických základov pojmu nevedomia a ranému dielu zakladateľa analytickej psychológie, C. G. Junga.  Prečítajte si anotáciu knihy: C. G. Jung (1875–1961) patří k nejvýznamnějším psychologům 20. století a jeho dílo se i dnes po zásluze těší velkému zájmu. Kniha odkrývá tu stránku jeho díla, která v českém prostředí zůstává téměř neznámá. Ukazuje, jakým způsobem byl C. G. Jung při tvorbě svých klíčových psychologických konceptů ovlivněn filosofickými myšlenkami (zejména Kantem, Schopenhauerem, Leibnizem a Carusem) a jak tito myslitelé předurčili jeho ústřední pojem nevědomí a s ním související pojmy jako archetyp, individuace či libido. Kniha je hlubokou sondou do základů Jungova přemýšlení o povaze psyché, ale i do jeho snah nalézt odpovědi na obecnější otázky, které si pokládal již jako mladý student. Nahlédneme tak i do nejranějších Jungových přednášek, kde můžeme poprvé sledovat nejen jeho vlastní myšlení, ale i vlivy, které ho po celý život utvářely.   Mgr. Ivana Ryška Vajdová, PhD. (* 1985) se zabývá filosofickými a psychologickými otázkami lidské přirozenosti a dějinami psychologických teorií s důrazem na první polovinu 20. století. V centru její pozornosti stojí zejména osobnost C. G. Junga. Absolvovala řadu zahraničních studijních pobytů včetně stáže na University College London u profesora Sonu Shamdasaniho, překladatele Jungovy Červené knihy a spoluzakladatele Philemon Foundation, která spravuje a publikuje Jungovu literární pozůstalost. Slovenský a český čitateľ sa teší z týchto prekladov diela Carla Gustava Junga: Aion (1951)Analytická psychologie – její teorie a praxe (1925)Aspekty mužství (1989)Červená kniha (2009)Cesta archetypu (1980)Člověk a duše (1971)Člověk a jeho symboly (1964)Duch Merkurius (1982)Duše moderního člověka (1931)Kundaliní jóga a hlubinná psychologie (1996)Mandaly (1972)Moderní mýtus (1958)Mysterium Coniunctionis I. (1956)Mysterium Coniunctionis II.Mysterium Coniunctionis III. Knihu I. R. Vajdovej Idea nevědomí si môžete zakúpiť v slovenských a českých kníhkupectvách, napr. kliknutím na tento odkaz.   Ak vás kniha zaujala, neprehliadnite tiež kapitolu od rovnakej autorky, pod názvom On the Brink of the Expressible: Adolf Portmann Meets Carl Gustav Jung on Eranos Ground v zbierke Adolf Portmann (2021). Odpověď na Jóba (1952)Paracelsica (1942)Příroda a duše (1952)Přítomnost a budoucnost (1958)Psychologické typy (1921)Psychoterapeutická praxeSlova duše (1995)Sto dopisů (1974)Tajemno na obzoru (1992)Tajemství zlatého květu (1971)Trickster – Mýtus o Šibalovi (1972)Věda o mytologii (1951)Výbor z díla I. (1984)Výbor z díla II. (1984)Výbor z díla III. (1988)Výbor z díla IV. (1937)Výbor z díla IX. (1985)Výbor z díla V. (1991)Výbor z díla VI. (1937)Výbor z díla VII. (1985)Výbor z díla VIII. (1985)Vývoj osobnosti

    Filip Jaroš — Portmannova filosofická biologie a antropologie

    Od / 4. januára 2023 / 2022, Knihy, Novinky

    Svoje dlhoročné štúdium Adolfa Portmanna zúročuje český filozof Filip Jaroš vo svojej ďalšej knihe pod názvom Portmannova filosofická biologie a antropologie (2022), v ktorej sa venuje jeho kľúčovým filozofickým konceptom, ktoré sú reflexiou fundamentov, z ktorých čerpá skúmanie života. Prečítajte si anotáciu knihy: Osobnost a dílo Adolfa Portmanna (1897-1982) inspiruje již několik generací českých biologických myslitelů. Po módě genetického determinismu se v dnešní teoretické biologii opět obnovuje zájem o ohledávání filosofického základu, ze kterého čerpají vědy o živém. Právě v tomto kontextu je třeba přistoupit k Portmannovu klíčovému pojmu niternosti: organismus je pochopen jako autonomně jednající aktér prožívající své okolí, nikoliv jako sofistikovaný mechanismus či výsledek darwinistických selekčních procesů. Originalita Portmannovy “bazální antropologie” pak spočívá v tom, že ačkoliv přistupuje k člověku biologickými prostředky, daří se jí vykázat jeho jedinečnost mezi ostatními organismy. Portmann je podnětným myslitelem rovněž pro filosofy, neboť názorně ukazuje, jak je možné ve spojitosti s husserlovským diktem “návratu k jevům” skloubit smyslové vnímání s erudicí empirické biologie. Živá bytost vystupuje před člověkem jako tajemství, její estetická stránka ho nakonec dovádí k uvědomění, že biologie citlivá k projevům niternosti nemůže být čistě přírodní vědou. Adolf Portmann (1897 – 1982) bol švajčiarsky zoolog, filozof, antropológ a vrcholný predstaviteľ tzv. nemeckej autonomistickej školy v biológii.  Portmann bol evolucionista a kritizoval teistické myšlienky, no nebol striktným neodarwinistom. Nepopieral funkčný aspekt vonkajšej podoby organizmov, ale domnieval sa, že tento funkčný aspekt nie je všetkým, čo je podstatné. Portmann považoval za dôležitý a neoddeliteľný aspekt života sebaprezentáciu/sebavyjadrenie vlastného javu organizmov. Vlastný jav je v Portmannovom poňatí to, čo je na organizme vnímateľné bez toho, aby bol poškodený, vnímateľné nielen zrakom, ale aj ďalšími zmyslami, nielen ľudskými. Vlastný jav je prejavom vnútornosti. [cs.wiki]  Z kľúčových Portmannových diel: Podoba zvierat [Die Tiergestalt] (1948)Biológia a duch [Biologie und Geist] (1956)Nové cesty biológie [Neue Wege der Biologie] (1960) [dostupné v Scientia & Philosophia 7 a 8] Mgr. Filip Jaroš, Ph.D. vyštudoval matematiku (MFF UK) a teoretickú a evolučnú biológiu (PF UK). V súčasnosti pôsobí ako odborný asistent na Katedre filozofie a společenských věd FF UHK v Hradci Králové, kde sa zaoberá najmä filozofiou a históriou biológie. Jeho špecializáciou je estetická biológia Adolfa Portmanna, evolučná etika a biosemiotika. Medzi jeho výskumné záujmy patrí tiež vzťah ľudí a mačiek a v rámci svojho pôsobenia na FF UHK sa v rámci filozofickej antropológie zaoberá rozdielom medzi človekom a zvieraťom vo všeobecnosti. [philosophyday.sk] Výber z publikácií: Krása a zvíře. Studie o vztahu estetických a etických hodnot zvířat (2015)Adolf Portmann A Thinker of Self-Expressive Life (2021)“Humanistická antropologie” Adolfa Portmanna: její recepce a role v českém neoficiálním myšlení (2022)Portmann’s View on Anthropological Difference (2021) Pozrite si aj videozáznam prednášky a diskusie Filipa Jaroša Adolf Portmann: člověk a jeho sebevyjádření (2020) v rámci festivalu UNESCO Philosophy Day/Night 2020: https://www.youtube.com/watch?v=SVYz0MsPCvU&feature=emb_title

    Adriaan T. Peperzak — Myslenie

    Od / 8. decembra 2022 / 2022, Knihy, Novinky, Preklady

    “Filozofia je odkázaná na myslenie. A myslieť znamená žiť ľudský život.” Vo vydavateľstve Minor vychádza preklad knihy holandského filozofa a edukátora A. T. Peperzaka pod názvom Myslenie. Od samoty k dialógu a kontemplácii. Anotácia Filozofia však zahŕňa aj myslenie o myslení – a o živote, z ktorého sa filozofie vynárajú.Táto kniha sa sústreďuje na rečový aspekt filozofického myslenia. Jej ústredný problém možno evokovať prostredníctvom slova oslovenie: to, čo odlišuje reč (alebo písanie) od prežívania, je jej smerovanie alebo adresovanie niekým niekomu. Text, napríklad, je na nič, ak nie je nasmerovaný, adresovaný, venovaný, navrhnutý, poslaný alebo doručený niekomu, kto je ako adresát odlišný od pisateľa. Byť zapojený do filozofie znamená byť súčasťou dejín posolstiev a odpovedí, prostredníctvom ktorých myslitelia ponúkajú svoje myšlienky poslucháčom sťaby pozvánky, aby ich tí použili pre posolstvá nové. Ako dejiny návrhov a propozícií je filozofická prax nepretržitou tradíciou stále nových odpovedí, a to vďaka mnohým obratom i návratom vo svojom vlastnom rozprávaní. Adriaan Theodoor Basilius (Ad) Peperzak (1929) sa vo svojom výskume sústredí na históriu filozofie so špecifickym fókusom na filozofiu Hegela a Levinasa. Okrem nich v minulosti publikoval aj o Platónovi, Aristotelovi, Bonaventureovi, Descartesovi, Heideggerovi a Ricoeurovi. Je editorom série Perspectives in Continental Philosophy pre Fordham University Press. V súčasnosti je profesorom filozofie na Loyola Univesity Chicago. Knihu v preklade Ladislava Tkáčika si môžete zakúpiť v kníhkupectvách, napríklad tu.

    Jon Stewart — An Introduction to Hegel’s Lectures on the Philosophy of Religion

    Od / 27. novembra 2022 / 2022, Knihy, Novinky

    Americký filozof a historik filozofie, Jon Stewart, ktorý pôsobí na Oddelení sociálnej filozofie a filozofickej antropológie Filozofického ústavu SAV, vydáva svoju najnovšiu knihu pod názvom An Introduction to Hegel’s Lectures on the Philosophy of Religion. Kniha vychádza pod Oxford University Press v tvrdej väzbe a vo forme elektronickej knihy. Kniha s podnázvom The Issue of Religious Content in the Enlightenment and Romanticism [Problém náboženského obsahu v osvietenstve a romantizme] skúma Hegelovo náboženské myslenie na pozadí hlavných náboženských smerov jeho doby, konkrétne osvietenstva a romantizmu. Základný úvod k Hegelovym prednáškam poskytuje popis kritiky náboženstva kľúčovými osvietenskými mysliteľmi, ako je Voltaire, Lessing, Hume a Kant. Potom nasleduje analýza toho, ako romantickí myslitelia, ako Rousseau, Jacobi a Schleiermacher, na tieto výzvy reagovali. Pre Hegela mali názory týchto mysliteľov z obdobia osvietenstva aj romantizmu tendenciu vyprázdniť náboženstvo od obsahu. Cieľ, ktorý si stanovil pre svoju vlastnú filozofiu náboženstva, je obnoviť tento stratený obsah. Kniha poskytuje podrobný prehľad Hegelových prednášok o filozofii náboženstva a tvrdí, že základné myšlienky osvietenstva a romantizmu pretrvávajú dodnes a zostávajú dôležitou témou pre akademikov aj neakademikov bez ohľadu na ich náboženskú orientáciu. Jon Stewart, Ph.d., Dr. habil. theol. & phil., sa špecializuje na kontinentálnu filozofiu 19. storočia s dôrazom na myslenie Kierkegaarda a Hegela. Okrem toho sa zaujíma o fenomenológiu, existencializmus, náboženské myslenie (najmä európske myslenie 18. a 19. storočia), dánskym filozofickým myslením a mytológiou a mnohým iným témam.  V roku 2021 získal cenu Slovenskej akadémie vied, ktorú získal v danej kategórii za knihu Hegel’s Century: Alienation and Recognition in a Time of Revolution. Ďalšie informácie nájdete na jeho webstránkach: https://www.jonstewart.dk/ Knihu si môžete zakúpiť napríklad prostredníctvom stránok vydavateľstva kliknutím TU.

    Peter Singer — Oslobodenie zvierat

    Od / 19. októbra 2022 / 2022, Knihy, Novinky, Preklady

    Kniha austrálskeho filozofa a etika Petra Singera (1946), ktorá vyšla v roku 1975 pod názvom Animal Liberation: A New Ethics for Our Treatment of Animals, stihla od svojho vzniku ovplyvniť sociálne hnutia za blaho a práva zvierat po celom svete a inšpirovať milióny jednotlivcov k ohľadu voči zvieratám vo vlastnom, bežnom živote. Kniha sa dočkala už piatich reedícií a jej úspech dokazujú státisíce predaných kópií či dostupnosť v už takmer dvadsiatich jazykoch. S podporou Petra Singera vychádza v slovenskom preklade Petra Gurského a Jána Kalajtzidisa v kompletnom znení po prvý krát, a to pod názvom Oslobodenie zvierat. Singer v knihe vstupuje priamo do pátrania po zdôvodnení zdanlivých nerovností vo svete živej prírody, ktoré ľudský druh považuje za samozrejmé. Okrem bežných postojov ľudí ho zaujímajú filozoficko-historické stanoviská voči vzťahu ľudí a zvierat. Argumenty, na ktorých tieto postoje zvyčajne stoja, podrobuje kritickej analýze a dospieva k tomu, že naše konanie voči zvieratám, zdôvodňované “druhizmom”, a to najmä v ohľade bolesti, ktorú tzv. “ne-ľudským zvieratám” spôsobujeme, je skrátka neospravedlniteľné. Singer venuje dve kapitoly podrobnému opisu toho, akú a v akých podmienkach zohrávajú zvieratá rolu ako “nástroje na výskum” a v ľudskej potravinovej výrobe “na veľkofarme”. Autor však nekončí pri kritike odpudivých praktík v týchto sférach, no pokúša sa aj navrhnúť praktické riešenia pre koncových spotrebiteľov, ktoré by túto systematickú nespravodlivosť mohli zmierňovať.  Prehliadnite si obsah knihy Oslobodenie zvierat:   Predslov k slovenskému vydaniuPredslov k jubilejnému vydaniu po štyridsiatich rokochPredslov k vydaniu z roku 2009Predslov k vydaniu z roku 1975 Kapitola 1. Všetky zvieratá sú si rovnéKapitola 2. Nástroje na výskumKapitola 3. Na veľkofarmeKapitola 4. Stať sa vegetariánomKapitola 5. Nadvláda človekaKapitola 6. Druhová nadradenosť dnes Poďakovanie Kniha vyšla pod vydavateľstvom Hronka a môžete si ju zakúpiť v slovenských kníhkupectvách.